|
Historie
vinařství v Čechách
Historie
pražských a
vysočanských vinic
Historie
Vysočan
Vysočany jsou
stará románská osada,
připomínaná již
roku 1239 v listině kladrubského
kláštera. V 1.polovině 14.století se
zde
uvádí jed
en poplužní dvorec, vedle
něhož postupem času vznikly dvorce
další. Tehdy byla půda vysočanská
značně rozdrobená. Roku 1325 koupil jeden dvorec
Zdeněk, osobní lékař krále Jana
Lucemburského. Jeho syn Ješek byl zván
rytířem.
V té době zde stála i tvrz. Dvůr,
který patříval lékaři Zdeňkovi koupil
počátkem 15. století novoměstský
měšťan Beneš ze Vzchodce. Za
husitských válek
se části majetku zmocnili Pražané. Vdova po
Benešovi jej roku 1432 prodala Řehořovi
“od prstenu” ze Starého Města
pražského. Prodej se však neuskutečnil, a tak byl
dvůr roku 1434 odkán poručníkům
Mikuláši Hesoltovi a lékaři Prokopu
Hrbkovi, aby
dům prodali a peníze dali na chudé.
Jiný dvůr patřil za husitských válek
Petru
Přešťanovi, později jej držel jeho syn Mařík a
vnuk Bartoš. Ten jej kšaftem
odkázal své matce Kačce.
Ve
2. polovině 15.století patřily jednotlivé
části
vysočanských
majetků církevním institucím a
světským
osobám. Mezi držitele patřil špitál u
sv.Pavla (v místě dnešního
Karlína),
pražští dominikáni od
sv.Jiljí na
Starém
Městě pražském, klášter na Karlově,
kostel
sv.Apolináře, ale také úřad Hor
Viničních.
Od roku 1663 zde měli majetek
rytíři Mikuláš a Albrecht
z Bruksteina, zv. Bryknarové, kterým
v té době patřila také Libeň a
Prosek. Z dalších majitelů se v 17.
století uvádějí Varlichové
z Bubna,
Jan Hartvik hrabě z Nostic nebo David Jindřich
z Černohausu, který zde
držel sedm dvorů. Roku 1634 mu byl majetek zabaven a získal
jej Maxmilián J.
z Trautmannsdorfu. Berní rula z roku 1654
zde uvádí:
- Nosticové
zde drželi 1 selský dvůr a 2 chalupy
- zaduší
sv.Pavla 2 chalupy
- vyšehradské
proboštství 2 selské grunty
- kostel
sv.Apolináře 1 dvůr
- Jiří
Beneš 1 dvůr
- Daniel
Kunštát z Kriegsfeldu 1 dvůr
- Křepinovský 1 dvůr
Roku
1662 od Nosticů získalo majetek Nové Město
Pražské, které
pak během času získalo (až na 3 dvory –
dominikánský,
špitální a
Flajšnerku),
celou vesnici. V 18. století vlastnil část
vysočanských nemovitostí Romedius hr.
Thun z Choltic. Jinak byly vysočanské statky
předmětem
neustálého
střídání
majitelů a tím se i vysvětluje rozdrobená
pravomoc, o
níž se v různých
dobách dělili, nebo jí postupně získávali
Staroměstští, Novoměstští,
úřad Hor viničních a kapitula u
sv.Apolináře na
Novém Městě pražském.
Ještě počátkem
19. století byly Vysočany idylickou vesnicí
s tvrzí z 15. století
(zachována ve dvoře čp. 52), s polnostmi a
vinicemi.Usedlostmi Čvančarkou, Hytlovkou, Krocínkou,
Flajšnerkou aj. Ale již v 1.
polovině 19. století zmocnilo se
zdejší půdy průmyslové
podnikání.
V roce 1896 byla ve Vysočanech
založena
Kolbenova továrna, která se v roce 1921 spojila s
Českomoravskou v Libni a
o 6 let později s Breitfeldovou a Daňkovou
továrnou v Karlíně. Tak vznikla
firma ČKD Praha.
Na město byly Vysočany
povýšeny roku
1902. K hlavnímu městu Praze byly Vysočany připojeny k 1. 1.
1921. Dnes jsou sídlem
radnice Prahy 9.
sepsala Helena Sochorová

|